Města pro lidi
30. 5. 2012

Lze vnést požadavky budoucích uživatelů do tvorby veřejných prostranství? Jak zhodnocovat podněty od veřejnosti a zapojovat lidi do projektů i během realizace?

Zapojování veřejnosti do rozvoje měst a komunitní plánování už pro zdejší radnice nejsou prázdnými pojmy. V dalším využívání a zhodnocování podnětů získaných od veřejnosti, stejně jako v intenzivnějším zapojování lidí do projektů i během jejich realizace jsou však ještě na řadě míst rezervy.
 
„To, co vnímáme na našem přístupu jako výjimečné, je systematičnost v zapojování lidí do proměn jejich měst. Snažíme se ukazovat různé formy: v rámci projektů organizujme dílny pro děti i workshopy s odborníky, iniciujeme spolupráci s místními školami a hledáme další příležitosti pro oslovování různých cílových skupin. Za podstatnou považujeme soustavnou informovanost o dílčích krocích v projektu, vysvětlování harmonogramu i nutnosti některých opatření,“ komentuje přístup nadace ředitelka Jitka Přerovská.
 
V českých městech se veřejnost k projektům dostává obvykle až ve chvíli, kdy je zpracovaný architektonický návrh. Další příležitostí je pak až seznámení s hotovou rekonstrukcí. Před, po i mezi těmito dvěma etapami však je řada důležitých kroků, z nichž by lidé neměli být vylučováni.
 
Začátek je důležitý
„Pokud chtějí radnice úspěšně přetvářet prostředí měst tak, aby co nejlépe sloužilo jejich obyvatelům, základem je veřejnost přizvat do společné diskuse hned v úvodu,“ říká Přerovská.
 
V České republice není obvyklé, aby architekti měli při práci na návrhu k dispozici výsledky sociologického šetření a podněty od veřejnosti. Pokud ale zadání od města nereflektuje skutečné potřeby širšího spektra místních lidí, vznikají prostory, jež si jen těžko hledají své uživatele. V nejhorším případě se pak i zcela nové prostranství může stát pro město břemenem.
 
S výsledky místního šetření v loňském roce pracovali například architekti v rámci soutěže na návrh obnovy Jiráskových sadů v Litoměřicích. Architektonická soutěž, která se realizovala díky naší podpoře, patří k prvním, které zohledňují výstupy od veřejnosti. Projekt, který se bude v Litoměřicích realizovat podle návrhu brněnského atelieru Zdenka Sendlera, je nyní ve fázi zpracování projektové dokumentace. Předcházelo jí diskusní setkání s veřejností nad první studií. Město ve spolupráci s nadací již pracuje na plánu dalších aktivit, které přitáhnou pozornost místních k projektu i v době, kdy se v něm viditelně „nic“ neděje. Fotografická soutěž nebo procházka parkem s architektem ukazují příklady, jak komunikovat s veřejností v průběhu projektových příprav.
 
Také projekt Nábřeží řeky Loučné se stává dalším příkladem tvorby městského prostředí se zapojením lidí. „Na akcích, které jsme zde v průběhu posledního půlroku v rámci přípravy projektu uspořádali, se potvrzuje, jak je pro lidi důležité mít možnost se k záměru vyjádřit,“ komentuje vývoj v Litomyšli projektová manažerka Nadace Proměny Jolana Říhová. „I když se mohou v rámci práce s komunitou otevřít také nepříjemná témata, je třeba v komunikaci pokračovat a pokusit se najít řešení,“ dodává na závěr.  
 
Proměny s příběhem
K osvědčeným způsobům zapojování místní komunity patří aktivity, jež pracují s historickým, kulturním nebo přírodním kontextem. S každým místem bývají spojeny příběhy, které mnohé vypovídají o jeho životě; některé se dají vhodně využít také v rámci architektonického řešení. Místní veřejnost může v takových případech sehrát důležitou roli „objevitele“ zapomenuté historie i drobných událostí, jež jsou součástí genia loci.
 
Například v Kamenickém Šenově, kde se v letech 2006–2009 s naší podporou vybudovaly dva menší parky, se podařilo do podobného pátrání zapojit místní školáky a seniory. Děti za pomoci svých prarodičů odhalily příběh místního rodáka, jehož život se v poválečném období prolnul s jedním z parků; později však upadl v zapomnění. Odkaz na něj se díky projektu stal trvalou součástí parku v rámci architektonického řešení a originálního infosystému, který do role objevitele staví i věci neznalého návštěvníka města.    
 
Součástí příběhu místa se koneckonců stává i samotný projekt a do jeho dokumentace se může zapojit také místní veřejnost. Dětmi vytvářené deníky proměn, pravidelné focení či filmování ve spolupráci s místními nadšenci nebo fanouškovská iniciativa, jež dostane projekt do širšího povědomí prostřednictvím sociálních sítí, mohou mít pro úspěšnost investiční akce města podobně důležitý význam jako kvalitní architektonický návrh. Tyto aktivity totiž přizývají do proměny lidi – stálé obyvatele i občasné návštěvníky, kteří jsou pro funkční městské prostředí nepostradatelní. 

Města pro lidi